Welcome to the New Year 2014, let's make things happen!

Do you know what can perfectly spoil your mood at the beginning of the year? It’s the New Year's resolutions.

Just don't make them. That's my advice.

If you really long to or you are strongly determined to make one and you just cannot live without a goal, I have a great solution for you. Take your biggest life goal and divide it into simple steps that will lead to it throughout the year. Or– the simple one: Get a diary.

I know what you're thinking– 'why should I do that?' Or 'I already have one'.

Yes, I've had so many diaries and find them useless. But I know people who don't (which is incomprehensible to me).

Due to their opinions, I make these basic mistakes:

1) Choosing one with design I like, but too big for carrying it to school or anywhere else. (Deciding whether I should take my planimetry book or my diary wins the more intellectual purpose. Admitting this really hurts.)

2) Letting it become my journal. Despite that I hardly ever get emotional; there are certain types of people whose everyday pleasure is to piss me off. Unfortunately, I call them my best friends. So the result is that I have nobody to talk to about how they drive me nuts and I start telling my little friend– diary. Then I find it not safe to take it to school with me. Therefore it loses its sense and I end up throwing it out.

3) Spilling different kinds of drink on it. This is obviously not a way to make it authentic.

4) Not making it authentic. There is no way to ingratiate with them...

5) Writing in stuff that don't belong there and not writing in those that

do. This explains itself.

There are many reasons why I (or anybody else) should purchase one, too. 

1) Time-management. Ability of maintaining your time is useful. On the other hand, procrastination is procrastination.

2) Idea catcher. I suppose you know the feeling of being deeply sunk in the stream of your thoughts when suddenly somebody disturbs you and you cannot continue. Writing the ideas down could be a good way to progress in your work or self-improvement. This is the main reason why I think about purchasing one.

3) Learning languages. I used to choose few words for each day and write them as little marginalia so that I could memorize them and read them every time I opened it.

4) Keeping your New Year's resolutions. But don't make them. It's for your own good.

I'm sure you will find plenty of reasons to get a diary but remember: It shouldn't be bigger than A6 format.

Love & peace,

Ciray

Being bored X Being boring

It's spiteful to laugh at people who don't undestand the difference so I've decided to explain this "phenomenon".
I know this site was meant to be for people who learn Czech first. Then I modified it into a place where I write about languages in general. And afterwards it somehow "happened" to become something like my second brain that I don't have to stress out at school and I use it to think about shi... not important things.
Back to the topic. This is actually for Czechs who learn English.
So why did you write that "prologue" in English? Eh.. dunno. Why are you still using English? Shut up you stupid brain...

Mám takový pocit, že vím, proč tento článek čtete. Buď tuto chybu děláte a nechápete rozdíl mezi těmi dvěma slovíčky, nebo nerozumíte, jak tuto chybu může někdo dělat– právě z tohoto důvodu já tento článek píši.
Jádrem problému bude asi fakt, že když v češtině mluvíme o sobě, za sloveso (popř. před ně) většinou dáváme zvratné "se".
Příklad: Učím. X Učím se. Vidíte rozdíl? V první větě říkáte, že někoho učíte. V druhé se učíte Vy.
Jak to souvisí s tématem článku? Asi takhle– překlad slova "bore" je mj. "nudit" nikoli nudit se.
Když dáte sloveso nudit do trpného rodu, vznikne Vám krkolomné "nuděný", které můžeme upravit na "znuděný", což se rovná slovu "bored". Tudíž, jestli řeknete: "I'm bored," znamená to: "Jsem znuděný."= "Nudím se."
Pakliže dáme "bore" do gerundia (průběhový tvar) (=>boring), českým ekvivalentem se stává (opět krkolomné) "nudící", počeštěně "nudný". Z toho vyplývá: "I'm boring."= "Jsem nudný/á."
Sami posuďte, jak vtipné je, když si to někdo poplete. :)
Má druhá teorie je, že Vás plete průběhový tvar u "Nudím se," přičemž ten se objevuje právě u druhého případu.

Anyways, I have to go.
Bye
Or, owing to the fact that I'm going ice skating, Goodbye.

Biz,
Ciray

For those who don't know that I'm asexual...

I'M ASEXUAL!
Could you, guys, please respect me and many others? I'm not mad at you, but you have to understand– I cannot post this on facebook.
People mostly know that I'm "different" from others but they somehow don't fully understand what it means. For example, when I meet a guy (might be a friend) and we go and get some food together (which is a slight problem sometimes, since I'm vegan) or take a walk he just needs to behave like there was a chance to get into my knickers (or panties for those from behind the large puddle), even though I had told them I was asexual.
Also, I'm begging you to be more lenient when texting me. I put here a pic of me once and some people started sending me lewd messages on my e-mail.
It's not really a big deal, I wouldn't have written this if I weren't so pissed off. You know, it's pretty annoying when you see sex everywhere and don't like it. It's like you were a fan of Manchester United FC visiting Barcelona.
Thank you, guys

Ciray

Soukromý život předsedy Maa - Li Zhisui

Soukromý život předsedy Maa - Li Zhisui

I když by se to tak mohlo zdát, nejsem Maovou fanynkou. Jen mám ráda historii a baví mě studovat chování lidí. Ale zpět ke knize.

Dr. Li Zhisui byl Maovým osobním lékařem po 22 let. Ačkoliv se snažil vyhýbat politickým bojům, stejně ho neminuly. Dokonce jej (a s ním i jeho rodinu) ohrožovala Maova manželka Jiang Qing, která se bála, že ji Mao opustí. Její obavy byly oprávněné, předseda totiž měl řady milenek, i když se na veřejnosti prezentoval jako puritán. Možná to bylo Maovým nedostatečným vzděláním, či byl opilý mocí, ale rozhodně si byl vědom toho, čeho se dopustil na svém lidu. Jako následek jeho činů (Kulturní revoluce, Velký skok, atd.) zemřely miliony lidí a jeho omluva byla, že čínský národ je tak velký, že by na něj mohla spadnout i atomová bomba a on by se vzpamatoval a znovu obnovil. (Mám pocit, že tuto myšlenku přednesl před vysoce postaveným Ruským velvyslancem, čímž si hodně koledoval.) Doktor Li zprvu Maa obdivoval, později ale svůj názor změnil, nejen kvůli jeho odmítavému přístupu k léčbám a lékařským vyšetřením (dentistu v životě nepotkal  a také si nečistil zuby), ale i pro jeho manipulace s lidmi kolem sebe, jeho kult osobnosti a neuvážené činy, kterými tolik proslul nejen v čínských dějinách.

Tuto knihu doporučuji jen pro lidi se zájmem vyloženě o čínské dějiny, protože má tenký papír, písmena jsou malá a roztahaná po celé stránce, tudíž je   to vážně na dlouho. Já ji četla měsíc. Ale určitě toho nelituji. Navíc tím možná  stoupnu v oku pí. učitelky češtiny, když ji zařadím do svého čtenářského deníku. (Ne, že bych jen doufala, že je čte.) ^_^

Vejce na Maovi – Denise Chong

Vejce na Maovi 

Tak ten název je opravdu to jediné, co se na českém překladu povedlo. 

Začneme u přebalu knihy: Vzhledem k tomu, že v knize bylo barvitě popisováno, kam přesně vejce dopadla, čekala bych, že se grafici budou obtěžovat je přimalovat nad správné obočí. Jinak celkový dojem přebalu je takový... český. Na anglickém originálu je i fotka čínského vězně a po stranách čínský text, které tomu dodávají tu originalitu a neopakovatelnost. Už ten přebal dělá z původní knihy něco jiného, odlišuje knihu od ostatní beletrie. 

Překlad knihy je až na pár překlepů celkem slušný, toleruji fakt, že někteří lidé nerozeznají pinyin od české transkripce. Ale mám z knihy pocit, že je to jen překlad. Takový doslovný překlad. Jakoby si nikdo nepohrál se slovy. Ale z referencí na originál čiší samá chvála na paní Chong.

K ději knihy. Nebudu se rozepisovat, protože to ani neumím, takže kátce. Květen roku 1989, studentské prodemokratické protesty na náměstí Tiananmen. Čtyři přátelé z provincie Henan se rozhodnou odjet do Beijingu na náměstí podpořit studenty. Studenti se ale drží zpátky, s Komunistickou stranou Číny to ani nehne, vláda přesto vyhlašuje stanné právo. Čtveřice z Henanu chce studenty postrčit, tak nakoupí vejce, naplní je inkoustem a vrhnou je na velký portrét Mao Zedonga na náměstí. Tři z kamarádů jsou zatčeni a odsouzeni. Jeden z nich, hlavní hrdina Lu Decheng, dostává 16 let za mřížemi, ostatní 20 a doživotí. Ve vězení jsou týráni, každý byl převezen do jiné vězenice, aby se nemohli domlouvat na dalších spiknutí. V knize je popisován život Lu Dechenga od jeho útlého mládí až po současnost. 

Když pominu jisté nedokonalosti, je příběh knihy velice poutavý a doporučuji Vám si ji přečíst. Je hlavně o lidech, čínské společnosti a krutosti Komunistické strany Číny. Gratuluji paní Chong k tak skvělému dílu.

Překladatelský oříšek zvaný Paddy bird

Paddy bird – toť slovíčko, které mi při překládání jednoho článku tak trošku zamotalo kokos. 

Ale vezmeme to od začátku. Ráno jsem tak překládala článek o bojovém umění, které užívá tzv. "zvířecí techniky". To znamená, že techniky mají imitovat různá zvířata, jako např. tygr, zmije, býk atd. (Je mi jasné, že jste si teď představili Kung Fu Pandu v pozici jeřába. Ach ta dnešní mládež.) Jedním z těch zvířat byl i Paddy bird. Tak jsem nažhavila google a vyhledala jsem si toho Paddy birda. No, a co jsem se dozvěděla? Nic. Nejsem z těch, co by se aktivně věnovali pozorování ptactva, tudíž mi ani obrázky nic neřekly. Rozklikla jsem tedy jeden obrázek a dočetla jsem se, že Paddy bird je neodborný název pro Indian Pond Heron. To už bylo reálné, protože to bojové umění vzniklo v oblasti Myanmaru (Barmy). Tak jsem hledala na Wikipedii. Tam byl další název, tím se mi rozšířila terminologie. Z Paddy birda se stal Indian Pond Heron alias Ardeola grayii. Pak už jsem jen zadala "ardeola" do české Wiki a vyskočila mi volavka (přesněji volavka indická). (Věryhodnost tohoto překladu si můžete ověřit podle výše uvedeného návodu.)

Abych se přiznala, taky jsem myslela na jeřába, když už se dopídění překladu zdálo nemožné, ale volavka indická to zachránila. Kde bychom dnes byli bez internetu? :)

Biz,

Ciray

Česká transkripce X Pinyin

Jelikož jsem nedávno dočetla knihu "Soukromý život předsedy Maa" a dost mě rozzuřilo, že ani překladatel, ani korektor, ani kdokoli jiný neměl tušení, že je mezi Českou transkripcí a Pinyinem rozdíl, rozhodla jsem se, že Vás zasvětím. (Ačkoli Vám to asi k ničemu nebude.)

Takže, kde je rozdíl? Nuže, začneme tím, že Číňané nepíší latinkou, nýbrž znaky (např.: 斑马 - to by měla být zebra). Z takového znaku nijak nevyčtete, jak se má dané slovo vyslovovat, natož v jakém tónu (výjimkami jsou radikály, které mohou ulehčit luštění.) Aby se mohli naučit čínsky i cizinci, musejí výslovnost nějak zapsat. Tak vznikl pinyin. Ten se ale taky jinak píše, než čte. Není to úplně rozdílné, jen něco jako francouzština, či angličtina. Tudíž bude 斑马 (zebra) v pinyinu zapsána jako bānmǎ. (Ta čárka nad prvním "a" nezaznačuje délku, jako v latině, ale tón. Toto je 1. tón - vysoký. Háček nad druhým "a" značí 3. tón, kdy se jde hlasem dolů a pak zpět nahoru, přičemž spodní polohy by měly být výraznější.) Česká transkripce ale zapisuje výslovnost pinyinu, v níž už ale tóny zaznačeny nejsou, takže zebra v české transkripci bude: pan-ma. (Nevím, z jakého důvodu, ale jednotlivé slabiky/znaky se oddělují pomlčkami.)

Na závěr malé shrnutí: 

Znaky      Pinyin                Čes. transkripce               Česky

电话       diànhuà   tien-chua (tien čtěte ty, ne ťi)     telefon

Biz,
Ciray