Being bored X Being boring

It's spiteful to laugh at people who don't undestand the difference so I've decided to explain this "phenomenon".
I know this site was meant to be for people who learn Czech first. Then I modified it into a place where I write about languages in general. And afterwards it somehow "happened" to become something like my second brain that I don't have to stress out at school and I use it to think about shi... not important things.
Back to the topic. This is actually for Czechs who learn English.
So why did you write that "prologue" in English? Eh.. dunno. Why are you still using English? Shut up you stupid brain...

Mám takový pocit, že vím, proč tento článek čtete. Buď tuto chybu děláte a nechápete rozdíl mezi těmi dvěma slovíčky, nebo nerozumíte, jak tuto chybu může někdo dělat– právě z tohoto důvodu já tento článek píši.
Jádrem problému bude asi fakt, že když v češtině mluvíme o sobě, za sloveso (popř. před ně) většinou dáváme zvratné "se".
Příklad: Učím. X Učím se. Vidíte rozdíl? V první větě říkáte, že někoho učíte. V druhé se učíte Vy.
Jak to souvisí s tématem článku? Asi takhle– překlad slova "bore" je mj. "nudit" nikoli nudit se.
Když dáte sloveso nudit do trpného rodu, vznikne Vám krkolomné "nuděný", které můžeme upravit na "znuděný", což se rovná slovu "bored". Tudíž, jestli řeknete: "I'm bored," znamená to: "Jsem znuděný."= "Nudím se."
Pakliže dáme "bore" do gerundia (průběhový tvar) (=>boring), českým ekvivalentem se stává (opět krkolomné) "nudící", počeštěně "nudný". Z toho vyplývá: "I'm boring."= "Jsem nudný/á."
Sami posuďte, jak vtipné je, když si to někdo poplete. :)
Má druhá teorie je, že Vás plete průběhový tvar u "Nudím se," přičemž ten se objevuje právě u druhého případu.

Anyways, I have to go.
Bye
Or, owing to the fact that I'm going ice skating, Goodbye.

Biz,
Ciray

For those who don't know that I'm asexual...

I'M ASEXUAL!
Could you, guys, please respect me and many others? I'm not mad at you, but you have to understand– I cannot post this on facebook.
People mostly know that I'm "different" from others but they somehow don't fully understand what it means. For example, when I meet a guy (might be a friend) and we go and get some food together (which is a slight problem sometimes, since I'm vegan) or take a walk he just needs to behave like there was a chance to get into my knickers (or panties for those from behind the large puddle), even though I had told them I was asexual.
Also, I'm begging you to be more lenient when texting me. I put here a pic of me once and some people started sending me lewd messages on my e-mail.
It's not really a big deal, I wouldn't have written this if I weren't so pissed off. You know, it's pretty annoying when you see sex everywhere and don't like it. It's like you were a fan of Manchester United FC visiting Barcelona.
Thank you, guys

Ciray

Soukromý život předsedy Maa - Li Zhisui

Soukromý život předsedy Maa - Li Zhisui

I když by se to tak mohlo zdát, nejsem Maovou fanynkou. Jen mám ráda historii a baví mě studovat chování lidí. Ale zpět ke knize.

Dr. Li Zhisui byl Maovým osobním lékařem po 22 let. Ačkoliv se snažil vyhýbat politickým bojům, stejně ho neminuly. Dokonce jej (a s ním i jeho rodinu) ohrožovala Maova manželka Jiang Qing, která se bála, že ji Mao opustí. Její obavy byly oprávněné, předseda totiž měl řady milenek, i když se na veřejnosti prezentoval jako puritán. Možná to bylo Maovým nedostatečným vzděláním, či byl opilý mocí, ale rozhodně si byl vědom toho, čeho se dopustil na svém lidu. Jako následek jeho činů (Kulturní revoluce, Velký skok, atd.) zemřely miliony lidí a jeho omluva byla, že čínský národ je tak velký, že by na něj mohla spadnout i atomová bomba a on by se vzpamatoval a znovu obnovil. (Mám pocit, že tuto myšlenku přednesl před vysoce postaveným Ruským velvyslancem, čímž si hodně koledoval.) Doktor Li zprvu Maa obdivoval, později ale svůj názor změnil, nejen kvůli jeho odmítavému přístupu k léčbám a lékařským vyšetřením (dentistu v životě nepotkal  a také si nečistil zuby), ale i pro jeho manipulace s lidmi kolem sebe, jeho kult osobnosti a neuvážené činy, kterými tolik proslul nejen v čínských dějinách.

Tuto knihu doporučuji jen pro lidi se zájmem vyloženě o čínské dějiny, protože má tenký papír, písmena jsou malá a roztahaná po celé stránce, tudíž je   to vážně na dlouho. Já ji četla měsíc. Ale určitě toho nelituji. Navíc tím možná  stoupnu v oku pí. učitelky češtiny, když ji zařadím do svého čtenářského deníku. (Ne, že bych jen doufala, že je čte.) ^_^

Vejce na Maovi – Denise Chong

Vejce na Maovi 

Tak ten název je opravdu to jediné, co se na českém překladu povedlo. 

Začneme u přebalu knihy: Vzhledem k tomu, že v knize bylo barvitě popisováno, kam přesně vejce dopadla, čekala bych, že se grafici budou obtěžovat je přimalovat nad správné obočí. Jinak celkový dojem přebalu je takový... český. Na anglickém originálu je i fotka čínského vězně a po stranách čínský text, které tomu dodávají tu originalitu a neopakovatelnost. Už ten přebal dělá z původní knihy něco jiného, odlišuje knihu od ostatní beletrie. 

Překlad knihy je až na pár překlepů celkem slušný, toleruji fakt, že někteří lidé nerozeznají pinyin od české transkripce. Ale mám z knihy pocit, že je to jen překlad. Takový doslovný překlad. Jakoby si nikdo nepohrál se slovy. Ale z referencí na originál čiší samá chvála na paní Chong.

K ději knihy. Nebudu se rozepisovat, protože to ani neumím, takže kátce. Květen roku 1989, studentské prodemokratické protesty na náměstí Tiananmen. Čtyři přátelé z provincie Henan se rozhodnou odjet do Beijingu na náměstí podpořit studenty. Studenti se ale drží zpátky, s Komunistickou stranou Číny to ani nehne, vláda přesto vyhlašuje stanné právo. Čtveřice z Henanu chce studenty postrčit, tak nakoupí vejce, naplní je inkoustem a vrhnou je na velký portrét Mao Zedonga na náměstí. Tři z kamarádů jsou zatčeni a odsouzeni. Jeden z nich, hlavní hrdina Lu Decheng, dostává 16 let za mřížemi, ostatní 20 a doživotí. Ve vězení jsou týráni, každý byl převezen do jiné vězenice, aby se nemohli domlouvat na dalších spiknutí. V knize je popisován život Lu Dechenga od jeho útlého mládí až po současnost. 

Když pominu jisté nedokonalosti, je příběh knihy velice poutavý a doporučuji Vám si ji přečíst. Je hlavně o lidech, čínské společnosti a krutosti Komunistické strany Číny. Gratuluji paní Chong k tak skvělému dílu.

Překladatelský oříšek zvaný Paddy bird

Paddy bird – toť slovíčko, které mi při překládání jednoho článku tak trošku zamotalo kokos. 

Ale vezmeme to od začátku. Ráno jsem tak překládala článek o bojovém umění, které užívá tzv. "zvířecí techniky". To znamená, že techniky mají imitovat různá zvířata, jako např. tygr, zmije, býk atd. (Je mi jasné, že jste si teď představili Kung Fu Pandu v pozici jeřába. Ach ta dnešní mládež.) Jedním z těch zvířat byl i Paddy bird. Tak jsem nažhavila google a vyhledala jsem si toho Paddy birda. No, a co jsem se dozvěděla? Nic. Nejsem z těch, co by se aktivně věnovali pozorování ptactva, tudíž mi ani obrázky nic neřekly. Rozklikla jsem tedy jeden obrázek a dočetla jsem se, že Paddy bird je neodborný název pro Indian Pond Heron. To už bylo reálné, protože to bojové umění vzniklo v oblasti Myanmaru (Barmy). Tak jsem hledala na Wikipedii. Tam byl další název, tím se mi rozšířila terminologie. Z Paddy birda se stal Indian Pond Heron alias Ardeola grayii. Pak už jsem jen zadala "ardeola" do české Wiki a vyskočila mi volavka (přesněji volavka indická). (Věryhodnost tohoto překladu si můžete ověřit podle výše uvedeného návodu.)

Abych se přiznala, taky jsem myslela na jeřába, když už se dopídění překladu zdálo nemožné, ale volavka indická to zachránila. Kde bychom dnes byli bez internetu? :)

Biz,

Ciray

Česká transkripce X Pinyin

Jelikož jsem nedávno dočetla knihu "Soukromý život předsedy Maa" a dost mě rozzuřilo, že ani překladatel, ani korektor, ani kdokoli jiný neměl tušení, že je mezi Českou transkripcí a Pinyinem rozdíl, rozhodla jsem se, že Vás zasvětím. (Ačkoli Vám to asi k ničemu nebude.)

Takže, kde je rozdíl? Nuže, začneme tím, že Číňané nepíší latinkou, nýbrž znaky (např.: 斑马 - to by měla být zebra). Z takového znaku nijak nevyčtete, jak se má dané slovo vyslovovat, natož v jakém tónu (výjimkami jsou radikály, které mohou ulehčit luštění.) Aby se mohli naučit čínsky i cizinci, musejí výslovnost nějak zapsat. Tak vznikl pinyin. Ten se ale taky jinak píše, než čte. Není to úplně rozdílné, jen něco jako francouzština, či angličtina. Tudíž bude 斑马 (zebra) v pinyinu zapsána jako bānmǎ. (Ta čárka nad prvním "a" nezaznačuje délku, jako v latině, ale tón. Toto je 1. tón - vysoký. Háček nad druhým "a" značí 3. tón, kdy se jde hlasem dolů a pak zpět nahoru, přičemž spodní polohy by měly být výraznější.) Česká transkripce ale zapisuje výslovnost pinyinu, v níž už ale tóny zaznačeny nejsou, takže zebra v české transkripci bude: pan-ma. (Nevím, z jakého důvodu, ale jednotlivé slabiky/znaky se oddělují pomlčkami.)

Na závěr malé shrnutí: 

Znaky      Pinyin                Čes. transkripce               Česky

电话       diànhuà   tien-chua (tien čtěte ty, ne ťi)     telefon

Biz,
Ciray

Psát a myslet se vyplatí

I když je všeobecně známo, že muži nejsou schopni dělat dvě a více činnosti zároveň, budu se snažit to vysvětlit a nabídnu i vhodnou alternativu. Nesčetněkrát se mi stalo, že jsem zapomněla jedno slovo, či celou větu. V textu se často vracím a dopisuji věty, a pak celý text nedává smysl. Mou specialitou je, že se nedokážu udržet témata. Je to tím, že jsem líná u psaní přemýšlet a taky to po sobě číst. Bohužel (a paradoxně) jsem pedantská vůči výtvorům ostatních. Párkrát jsem narazila na slovo "zdecimovat". Většinou bylo míněno ve smyslu: zpustošit, zničit, ale takový význam nemá.

Vraťme se tedy do doby 471 př. n. l., z té doby pochází nejranější zmínka o decimaci. A co to vlatně bylo? To byl jeden z nejpřísnějších (ne-li nejpřísnější) trestů v římských legiích. V čem spočíval? Každý desátý muž byl na místě popraven. Asi nejznámější případ je z roku 71 př. n. l., kdy bylo Spartakovo (1. p. Spartakus – znáte jej, ne?) povstání v plném proudu a tehdejší vojevůdce Crassus prohrával. Legionáři se Spartaka a jeho přívrženců báli, tak se Crassus rozhodl si vynutit disciplínu tak, že provedl decimaci (což mělo zajistit, že se jej budou bát více než Spartaka). Nakonec Crassus zvítězil a 6 000 povstalců nechal přibít na 6 000 kůlů podél slavné římské cesty Via Appia. Ano, asi před dvěma týdny jsme z toho psali (smích).

Z toho vyplývá, že "decimace" znamená zmenšení určitého počtu lidí o jednu desetinu (či jiný zlomek, nebo část, což sice neodpovídá tomu "deci", ale alespoň se to blíží původnímu významu). Teď můžete lehce vydedukovat, že slovní spojení "úplně zdecimovat" je vlastně blbost. (Nebo při nejmenším to tak zní.)

Kurník, zase off-topic, nu, ženy by měly při psaní myslet a muži si to po sobě holt budou muset přečíst.

Děkuji za pozornost, mějte se hezky ;)

Chyba, kterou dělá/val každý z nás

Zákaz prodeje alkoholu osobám mladším 18-ti let.

Zákaz prodeje alkoholu osobám mladším 18ti let.

Tak, které je správně? 

Žádné. Již mnohokrát jsem viděla i v reklamách, či veřejně sdělovacích prostředcích tuto obludnost. Vím, že dnešní společnost podléhá degeneraci v oblasti vzdělání, ale podezřívat nás z neschopnosti správně skloňovat číslovky je poněkud… předčasné. Takže se nebojte, my dokážeme tuto větu přečíst i bez přípony:
Zákaz prodeje alkoholu osobám mladším 18 let.

Pak tu máme "." (tečku, kdo nepochopil), aby nám značila, že číslo je řadové, tudíž píšeme "doběhl jsem 20." (popř. dvacátý [slovy]). 

Je mi jasné, že tímto nijak nedocílím toho, že to všichni jednou budou psát správně, ale aspoň jeden člověk si to snad přečte a poučí se. Mějte se! 

Perličky v psaném projevu (nejen) teenagerů

Někomu to možná přijde vtipné, ale je to krutá realita...

1) "By jsme, by jste, by jsem..." Děti, tohle opravdu nejsou spisovné tvary, i když se Vám tak možná jeví. Takže až se rozhodnete žádat o práci a použijete frázi: "Byl/a by jsem opravdu ráda, kdyby jsem pro Vás mohl/a pracovat," tak snad ani nečekejte kladné vyřízení žádosti, nýbrž dopis s doporučením k opětovnému plnění povinné školní docházky.

2) Samozřejmě... To je kámen úrazu většiny slohových prací studentů a vím, že opravdu zamrzí, když dostanete o stupeň horší známku kvůli jedné chybě. A jednu takovou chybu jsem posledně udělala i já a polovina mé třídy ve slově–

3) Pryskyřice... Ano, obě "y" jsou tvrdá. Samozřejmě ne to po "ř", to už by bylo vážně na vraždu.

4) Jestli... Je to složenina slova "jest" a přípony "-li." Možná se budete divit, ale vážně jsem narazila i na "jestly." 

Pakliže to dorazilo i Vás, ráda bych zakončila tento článek jednou perličkou:

Ani "naschledanou," ani "nashledanou," ani "na schledanou," ale na shledanou. (Jo, jo, i na bankomatech to mají špatně. :)

Biz, 
Ciray

Láska – vztah – svatba – rozvod

         Vítejte v realitě. Zrovna jsem četla článek jedné rozzuřené americké novomanželky, která ostře kritizovala páry, co se rozhodly pro rozvod z důvodů tak banálních, že nad nimi kroutím hlavou i já. Jedním z oněch "důvodů" byla i nuda. K mému překvapení jsem vyčetla z jedněch z (sice pochybných) amerických statistik, že se tento důvod objevil na předních příčkách nejčastějších důvodů k rozvodu. Nuže, sice jsem člověk, který si ve vztazích moc nelibuje, ale vadí mi, když si lidé ubližují. (Obzvlášť, když si pak chodí stěžovat ke mně.) 

         Dále jsem se dozvěděla, že až 50 % manželství končí rozvodem. Nechápu, proč se lidé berou, když se pak rozvádí– většina z nich do 7 let po uzavření sňatku. Do teď jsem žila v přesvědčení, že manželství je víceméně obchod. Ale teď už nemám vůbec tušení, proč to dělají, když při rozvodu stejně přijdou o polovinu majetku a ani svatba není nejlevnější záležitost. Samozřejmě existují i předmanželské smlouvy, ale tu každý nemá, protože ji skoro nikdo nepodepíše. 

         Ale když se vžiji do té frustrované ženy. Vlastně ji chápu. Lidé si toho u oltáře naslibují, ale neví, že ty sliby také něco znamenají. Nevím, jestli to dělají v záchvatu sentimentality a dojetí, či je ozářil nějaký duch svatý. Každopádně to většina nedodrží. Někdo vztáhne na svou ženu ruku, podvede svého manžela, opustí svou polovičku, když je nejvíc potřebuje... Je to smutné, ale já s tím nic neudělám. Leda Vy, šílenci, co jste se zamilovali, zblbli a nerozmysleli jste si dobře, co vlastně děláte.

            Jako obvykle nám krásný příklad poskytne historie. Jak vznikla anglikánská církev? Jindřich VIII. se chtěl rozvést, ale papež mu to nedovolil. Tak si založil vlastní církev.

         Tímto jsem Vás chtěla jen upozornit na to, k čemu se většina z Vás chystá, nebo to už udělala. V jakémkoli jazyce si můžete vygooglovat "proč jsou rozvody stále běžnější" a vyleze Vám kopa článků o zvyšující se rozvodovosti. Dokonce i v asijských zemích, kde se rodina ctí a respektuje, se tento trend rozmohl ve velké míře. Je opravdu žalostné, jak lidé dokážou porušit jeden z největších slibů. (Hned po Hippokratově přísaze.) 

love & peace,

Ciray

Qui suis-je? Who am I? Wer bin ich?

           Většina lidí se sama sebe ptá, kdo vlastně jsou. Tohle chování já absolutně nechápu. Chtějí snad nějakou kompletní psychoanalýzu o 10 stránkách? Já Vám řeknu, kdo ti lidé jsou. Jsou to tvrdohlavé děti. Nikdo není tím, kým je. Všichni jsou těmi, kterými se snaží být. Protože abyste se dozvěděli, kdo vlastně jste, musíte pátrat kolem sebe, musíte se ptát lidí, kteří Vás vidí. A lidé vidí jenom to, co ze sebe děláte. Ovšem někdy to nevychází – to se stává, když ze sebe lidé někoho dělají a nedaří se jim to. To pak ostatní lidé vidí debila. A není tohle právě to, kdo jsme? No, asi ne. Když se vydáme na cestu sebepoznání, dostaneme se tam, kde chceme být, anebo budeme sebekritičtí a skončíme s žiletkou nad svým zápěstím. Je těžké být objektivní, když jde o posuzování sama sebe, takže buďme subjektivní. Nikoho totiž nezajímá, jak prohnilí jsme vlastně uvnitř, protože všichni chtějí vidět to, jak nás budou vídat každý den. Chtějí vidět tu přetvářku. A protože je to přetvářka, umožňuje nám v průběhu života se měnit. 

          Můžeme být vším, čím chceme. Teda pokud nechceme být letadlem. To bychom se pak měli rozhodnout pro tu psychoanalýzu a zvážit pobyt v lázních se speciálním dozorem. Je to jako na internetu. Často se stává, že čtyřicetiletý, plešatý sexuální deviant se chce stát nejlepším kamarádem dvanáctiletého klučiny, což jakožto muž této charakteristiky uskutečnit nemůže, tak se na internetu přetransformuje do malého blonďatého hocha, který už tuto možnost má. Ale tenhle příklad je poněkud extrémní a v realitě neuskutečnitelný. Tudíž přirovnání, že se zlá žena promění v hodnou, aby se zavděčila nějakému "idolovi" úplně postačí. 

         Takže se už nadále prosím neptejte, kdo jste, sami sebe a zeptejte se někoho, kdo stojí vedle Vás. To neznamená, že se máte v prostředku městské hromadné dopravy v záchvatu paniky a strachu ze ztráty své identity zeptat náhodného cestujícího, co si o Vás myslí. To by Vás pak mohla odpověď zmást a v nejhorším případě byste také mohli skončit na JIPce. Takže správná otázka je: Koho se mám zeptat? To už ale nechám na Vás...

Biz, 

Ciray

Chapter 3– I Only Came To Help Her

           It was 6 o’clock or so when I reached Terka’s house. I stopped as if there was a concrete wall in front of me. I didn’t even notice that it wasn’t raining anymore and the city had been overwhelmed by darkness. Fear was sneaking into my mind, the fear of what I could see in the house. I felt anxious and confused. What if her Mom was at home? What should I tell her? My thoughts were suddenly interrupted by barking of Terka’s dog. I saw the door fling open and Mrs. Pilarová stretching her head forward to see who was coming.

        ‘Oh, Ase, come in, it’s raining out there,’ she shouted with her high-pitched voice. Before I managed to react their dog had run into their house. Mrs. Pilarová went after it and let the door open for me to come in. I slowly started moving towards the door, still thinking and trying to calm down. When I got in I heard Mrs. Pilarová fighting the muddy dog and slipping on the wet floor. 'I came to help her...,' I paused thinking, then finished: '...with her homework.' 'Oh, great, she's in her bedroom, make sure to come down here to get some snack later!'

I went upstairs and stopped in front of Terka’s bedroom. There were signs and notices on it. Some of them we made together. I reached the handle. It was cold. I opened the door and was illuminated by sunbeams of the sun peeking through the gray and black rainy clouds. ‘Mie scattering,’ I whispered to myself. Half-blinded by the sudden tide of sunshine I started looking for Terka. And there she was lying on the floor balancing a bottle of vodka in her left hand. Fortunately, she was moving. She lifted the bottle and gesticulated something which I didn’t understand. Then she finally spoke: ‘Get ouuuuttt! Get out from herrrre!’ ‘Good, you’re speaking,’ I said, ignoring her attempts to discourage me from helping her. But I realized she hadn’t opened her eyes yet. I opened a window to get some fresh air for her.

        ‘You girls up there?’ cried Terka’s Mom. ‘Shut up you-,’ I put my hand on Terka’s mouth: ‘Are you crazy?’ She started vomiting on it. ‘Oh no... That’s disgusting! Terka stop!’ I said with an absolutely serious voice. I guess that was what made her Mom go upstairs to see what was going on. ‘You girls okay?’ we heard her footsteps approaching to the bedroom. ‘What’s up?’ she asked as she was almost at the door. I would never forget the expression in her face when she saw us. I immensely got up to wipe my hand but forgot that I had opened the window and bumped my head so bad that I immediately fell unconcious.

        From what they told me I know that Mrs. Pilarová called an ambulance and before it had arrived she found a package of sleeping pills. And cleaning up the mess took her hours. And who told me this? The police.

Kapitola 1– Tichá Nenávist

Kolik jehliček se nachází v brachyblastu Pinus nigra (borovice černá)? Em… tři, mám pocit… nebo dvě? Mnoho stromů má jen dvě. Neptal by se na toto, kdyby odpověď byla tři. Ale… “Sakra, jsem v háji,” řekla jsem tiše, nicméně mě jedna z mých spolužaček slyšela. “Měla ses na to naučit líp,” byla její odpověď na mé prohlášení– ne otázka, byla to zjevná oznamovací věta. I když ona byla známá pro své odpovídání na řečnické otázky a ptaní se na informace, které už byly řečeny. Ona byla tak nějak z jiného světa. Byla moc hodná, tedy aspoň se tak chovala, ale neskutečně povrchní a namyšlená. To je ale jen můj názor. A také všech ostatních.

Zpět k testu z biologie. Mohlo by se zdát, že se jedná o písemku z latiny– hlavně tedy ta druhá část, nicméně taková už byla má studia na střední škole. Po tom, co jsme test dokončili, já a zbytek mé třídy jsme se přesunuli do třídy na matematiku. Procházení chodbami naší školy bylo jako hraní rugby. Nikdo nedodržoval nařízení chůze po pravé straně. Všichni do sebe vráželi a očividně jim to nevadilo. Mně ano.

Tento den byl jako jakýkoli jiný pracovní. Má nálada byla vysloveně na hovno a nic se mi nechtělo. Naštěstí jsem v matematice sedávala v zadní části třídy, kam pan profesor zavítal jen výjimečně. Neuvědomoval si to, ale měl štěstí, že mezi námi byla relativně velká distance. Pro mě byla matematika muka. Dokud to byla jen aritmetika, bylo vše v pořádku. Výsledek jsem mohla říct z hlavy. Ale když se začala objevovat písmenka, zpanikařila jsem. A můj vztah k geometrii, planimetrii a podobným věcem, ke kterým jsem byla příliš zapomnětlivá si přinést pomůcky, abych je vůbec mohla provozovat? Jedno slovo– asociace. Pokud zkonstruujete čtverec, co můžete, udělat pro to, aby nevypadal tak nudně? Je to dobrý způsob, jak rozvíjet svou kreativitu.

Tahle hodina byla jiná. Pan Křížek nebyl v dobré náladě. Byl cynický a neustále nám říkal, abychom drželi huby. Abych řekla pravdu, morálka ve všech hodinách byla otřesná, ale profesoři si na to prostě zvykli. Přece jenom vyrostli ve stejné zemi (jen pojmenované jinak). Bylo to tu normální. Někteří čeští profesoři chtěli, aby školy v České republice byly jako ty ve filmech, ty, o nichž snili– stádo zmanipulovaných, uniformovaných studentů téměř bez práv. Pan Křížek byl zvláštní. Byl jedním z těch profesorů, které jsem jednoduše nenáviděla. Ne proto, že učil věci, kterým jsem nikdy neporozuměla, ale v jeho lidské podstatě bylo něco, co se mi nelíbilo. Cítila jsem to pokaždé, když jsem jej potkala. Samozřejmě, že jsem byla proti chování některých studentů, ale říkat jim, promiňte, říkat NÁM, že jsme horda nezkušených idiotů byla drzá přehnaná reakce. A to jsem nemohla vystát. Slíbila jsem si, že budu na všechny hodná. Vlastně to bylo mé novoroční předsevzetí. Ale on byl výjimkou, kterou jsem musela konfrontovat.

Chapter 2– What have you done?

When I got home late in the afternoon, my friend Tereza, whom I call Terka, texted me: You free tonight? Can we meet at my place at six? Urgent! Thnx. I couldn’t say no to her, I needed to cheer up and she was always talking about herself and her problems so her interlocutors never had time to think of theirs. I loved her anyway. She was always smiling and was so funny. Nobody would ever guessed that she had come through so many bad situations and had schisms in her own family. Terka attended a medical high school, had great grades in the elementary school, which we attended together, but got worse when she got into this high. Anyway, I texted her back: Yes, what’s going on? Shall I bring something? It took her a while to answer. I started preparing a quick snack– two toasts with butter and blueberry jam and a glass grog tea. Yummy! Then checked the bus schedule and sorted out I didn’t have enough time to eat it all and get ready to go.

I was flitting around the house and preparing for leaving the house, when my Mom came home from work.

 ‘What’s going on?’ she said, watching me desperately looking for my keys. ‘I’m ‘bout to visit Terka. Do you know where my keys are?’ I asked her without even glancing at her. ‘No,’ she rejoined. ‘You should stay at home studying and revising for school,’ she cried after me but I was already gone running down the stairs.

 As soon as I ran out from our house, I found out it was raining. ‘Damn it!’ I mumbled. Looking at my telephone watches I was deciding whether to go back and get an umbrella or not. Eventually, I didn’t carry one. I also noticed another message from Terka however didn’t read it till I got on the bus.

It’s alright, I’ve solved it, you better stay at home, it’s fucking raining out there. You don’t say?! The wrinkled expression in my face was supposed to look surprised however it made some guys sitting against me laugh. I immediately transformed it into you-better-stop-staring expression and got off the bus in the centre.

I had no idea what to do. I felt down, jaded, my hair was getting wet. Usually when I had nothing to do, I used to light up a cigarette. But being alone, I was scared of that somebody could see me and tell my parents and the rain prevented me from going somewhere else.

Suddenly, I heard my phone ringing. It was Terka. ‘Hey, Ase, I need to talk to you. Sorry for alarming you without a reason,’ she said with a dubiously calm voice. ‘You know, you attend a prestigious school and...’ I stopped her: ‘What? The school is so lame, it’s just that...’ ‘Listen!’ she shouted and went on: ‘You are so beautiful, I cannot look at you without thinking that I’m way too ugly to be a friend of yours,’ she started sobbing. I immensely reacted, stepping away from an eld man trying to catch something from our dialogue: ‘No, stop saying this! I’m not pretty and you know th…,’ she went on like I didn’t say anything: ‘You are thin and I’m fat and stupid. I wanted you to come here I needed to talk to somebody but didn’t want to see you! I’m done! I don’t want to live anymore,’ she hung up.

I tried calling her back but she didn’t pick up the phone… 

Conjugation– MÍT (to have)

PRESENT TENSE 

Já mám                                   My máme

Ty máš                                     Vy máte

On/a/o má                              Oni/y/a mají

FUTURE TENSE

Já budu mít                           My budeme mít

Ty budeš mít                         Vy budete mít

On/a/o bude mít                   Oni/y/a budou mít

PAST TENSE

Já jsem  měl/a/o                    My jsme měli/y/a

Ty jsi měl/a/o                          Vy jste měl/i/y/a

On/a/o měl/a/o                       Oni/y/a měli/y/a

IMPERATIVE

Já ------                                    My mějme    

Ty měj                                     Vy mějte

On/a/o ať má                         Oni/y/a ať mají

Example sentences:
Měj se hezky. (Have a nice day. [Informal.])
Na oběd jsem měla salát z okurků a rajčat. (I had some salad consisted of cucumbers and tomatoes for lunch. [The subject is feminine.])
Když jsem byl malý, měl jsem psa. (When I was little, I had a dog. [Masculine subject.])

Lesson 6– Verb conjugations (basics, division)

 There are four verb groups in Czech (and some +/- million exceptions). It might be less difficult for those who speak French because both Czech and French have very similar systems.

    As I mentioned before, every single Czech verb infinitive ends in -t. But to recognize what group it belongs in you need to learn which suffixes indicate what group. Each group has its vary conjugation suffixes for each pronoun/person.

GROUP I

Suffixes -at and -át. For example "hádat" (to guess), "dát" (to give).

Já          hádám/ dávám        My          hádáme/ dáváme

Ty         hádáš/ dáváš            Vy           hádáte/ dáváte

On/a/o  hádá/ dává                Oni/y/a    hádají/ dávají

GROUP II

Suffixes -ovat, -ít and -ýt. Verbs like "darovat" (to give, to dedicate), "šít" (to sew), "mýt" (to wash).

Já          daruji/ šiji/ myji*               My         darujeme/ šijeme/ myjeme

Ty          daruješ/ šiješ/ myješ     Vy          darujete/ šijete/ myjete

On/a/o   daruje/ šije/ myje            Oni/y/a    darují/ šijí/ myjí

*Czechs often use ending -ju instead of -ji when speaking but it's incorrect, nevertheless tolerated. We never use the suffix -ju in written form.

GROUP III

Suffixes -it, -et and -ět. Verbs such as "platit" (to pay, to be accurate/in effect), "válet" '(to roll, to rock [slang]), "rozumět" (to understatnd).

Já            platím/ válím/ rozumím          My          platíme/ válíme/ rozumíme

Ty           platíš/ válíš/ rozumíš               Vy           platíte/ válíte/ rozumíte

On/a/o    platí/ válí/ rozumí                      Oni/y/a    platí/ válí/ rozumí

GROUP IV

Suffixes -ést and -ci. For instance "nést" (to carry), "moci" (can, to be able to, to be allowed to).

Já             nesu/ můžu (mohu*)       My         neseme/ můžeme

Ty            neseš/ můžeš                    Vy          nesete/ můžete

On/a/o     nese/ může                          Oni/y/a    nesou/ můžou (mohou*)

* these forms are archaic but still you can hear them from elders or when somebody wants to be deemed an educated man.

      As regards the exceptions, most of them can be classified in these groups, the only problem is that they don't end in those suffixes listed above.

Conjugation– BÝT (to be)

PRESENT TENSE

Já jsem                                     My jsme

Ty jsi                                        Vy jste

On/a/o je                                  Oni/y/a jsou

FUTURE TENSE

Já budu                                    My budeme

Ty budeš                                  Vy budete

On/a/o bude                             Oni/y/a budou

PAST TENSE

Já jsem byl/a                            My jsme byli/y/a

Ty jsi byl/a/o                            Vy jste byl/i/y/a

On/a/o byl/a/o                          Oni/y/a byli/y/a

IMPERATIVE

Já ----                                         My buďme

Ty buď                                      Vy buďte

On/a/o ať je                              Oni/y/a ať jsou


Example sentences:
Jsem naštvaná. (I'm angry. [Feminine subject.])
Rána jsou v zimě chladná. (The mornings are cold in winter.)
Buď tady v šest hodin. (Be here at six o'clock.)
Včera jsme byli ve škole. (We were at school yesterday.)
Byl jsem rozrušený. když mi volala. (I was distraught when she called me. [The first subject is masculine.])

Lesson 5– Assimilation

 This is a topic I forgot to mention in the Lesson 1. Native speakers do it automatically, we don't even realise it.
     What is assimilation? It is a phonological process by which one sound becomes more similar to the previous one or the following one. It is usually done to facilitate pronunciation. When voiced and voiceless sounds meet, one of them turns into a voicless sound.
      First, you need to find out the difference between voiced and voiceless consonants:

D x T  (dry x try)
G x K (gone x calm)
Z x S (zygote x sleep)
H x Ch (hold x loch ness)
B x P (burst x plant)
V x F (via x fake)
Ď x Ť (dy x ty)
Ž x Š (pleasure x mushroom)
N x N (note x fang)
Ř x Ř (tři x dři) => you don't have to pay attention to this one, because it is impossible to pronounce voiced "ř" after any voiceless consonant and vice versa.
(Other consonants don't assimilate.)

Assimilation in the middle/ at the end of words

V x F

borůvka, f. ['boa-roof-kah] (blueberry) – "k" is a voiceless sound, therefore you have to read "v" as "f"

plav ['pluf] (swim!) – it sounds weird when pronouncing each sound voiced, especially those at the end of words, therefore "f" instead of "v"

BUT!

zavolat ['zah-voa-lut] (call) – "o" is a vocal, it doesn't change anything about the pronunciation of the word

B x P

trubka, f. ['troup-kah] (tube) – "k" is a voiceless consonant, "b" is read as "p"

zob, m ['zoap] (seed for poultry) – "b" at the end of a word is pronounced as "p"

BUT!

obvaz, m. ['oab-vus] (bandage) – "v" is a voiced sound, so you must read "b" as "b"

zip, m. ['zip] (zip)

D x T

vodka, f. ['voat-kuh] (vodka) – "d" => "t"

med, m. ['met] (honey) – "d" => "t"

BUT!

medvěd, m. ['med-vyeht] (bear) – "v" is a voiced consonant, therefore the preceding "d" is really read as "d" 

kat, m. ['cut] (executioner)

Ď x Ť

choďte ['choaty-teh] (walk!) – "t" is a voiceless consonant, so "ď" is read as "ť"

káď, f. ['ca:ty] (tub) – "ď" at the end of a word is read as "ť"

BUT!

nať, f. ['nutye] (leaves)

Z x S 

kaz, m. ['cus] (flaw) – "z" => "s"

oblázky, pl., m. ['oab-lu:s-kih] (pebbles) – "k" is a voiceless sound, "z" => "s"

BUT!

jízda, f. ['yie:z-duh] (ride) – "d" is a voiced sound, so "z" must be read as "z"

les, m ['les] (forrest)

Ž x Š

muž, f. ['moush] (man)– "ž" is at the end of the word, so it must be read as "š"

pokožka, f. ['poa-kosh-kuh] (epidermis)  – "ž" => "š"

BUT!

kůže, f. ['coo-sue] (skin) – "e" is a vocal, it doesn't change anything about word's pronunciation

veš, f. ['vesh] (louse)

H x Ch

výtah, m. ['vee-tuch] (lift/ elevator) – "h" => "ch"

nehty, pl. m. ['nech-tih] (nails) – "h" => "ch"
BUT!
nehoda, f. ['neh-hoa-duh] (accident) – "o" is a vocal, it doesn't change anything about the pronunciation
hoch, m. arch. ['hoach] (boy)

You don't have to memorize all of these; as you listen to the words, you'll start doing it subconsciously.

love & peace
Ciray

Lesson 4– Grammar (pronouns, conjugation of verbs)

  Hello, I'm here again. You don't have to pretend to be happy, but if you want to learn Czech, you should. Muhehe.

Verb conjugation

       Here comes the difficult part of the Czech language. Not unmanageable but still pretty hard to learn. You don't have to memorize all of the verb conjugations now. Your brain will learn them when reading.        Unfortunately, you'll have to learn lots of words to be capable of reading a Czech text. So, now what you must do is to memorize these... and some more. ^_^
         I don't want to bother you with all of them now, so I'll be putting them here on this website one by one.

       So, let's start. Here are three simple rules for you to take into your account:
1) Verb infinitives always end with -t.
2) Some of the verbs have reflexive pronouns "se" or "si" (meaning "myself, yourself, ...") but can be used without them gaining a different meaning.
3) Verbs can be used without an object (noun, pronoun, ...). (Like in Spanish.)

Verb BÝT ['beet] (=to be)
Já               jsem     My           jsme
Ty              jsi         Vy            jste
On/a/o        je         Oni/y/a      jsou
(present tense forms)

Note: The Czech language has three tenses only, to your relief. :)

         Verbs with reflexive pronouns can change their position in a sentence depending on whether there is a subject or not. As usual, the best way to explain is to show you: Ona si hraje s panenkou. The reflexive pronoun is prior to the verb. Another example: Hraje si. The subject is not present, therefore the pronoun and verb have switched. (Conjugation of the verb "hrát si" is here.)

         All (read: those I managed to make so far) verb conjugations are listed in a separate section.

Pronouns

        As you (probably) have deduced, the basic pronouns are: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona. Seems like a lot of pronouns, right? I'll explain here:

Já ['ya:h] I                   My ['mih] we

Ty ['tih] you                 Vy ['vih] you

On ['oan] he                 Oni ['oa-nyi] they (for masculine gender & for masculine gender and feminine gender)

Ona ['oa-nah] she        Ony ['oa-nih] they (for feminine gender)

Ono ['oa-noh] it           Ona ['oa-nah] they (for neuter gender)

Note: The pronouns can be inflected (the Czech language has seven cases). I'll teach you the declension later.

        There are also demonstrative pronouns which you can use while learning new Czech words. These are ten (masculine sing.) , ta (feminine sing.), to (neuter sing.), ti (masculine plural and masculine + feminine plural), ty (feminine plural), ta (neuter plural). I'll list them again and you try to say the genders and numbers aloud while reading them.

ten           ti

ta             ty

to             ta

love & peace
Ciray

Lesson 3– Short conversations

 In this lesson, we'll learn how to converse.
      First of all, check the Lesson 2 (http://ciray.blogspot.cz/2013/10/lesson-2-greetings.html) to read the greetings once again. It's for your own good, believe me.
Now, let's find out some information about Czech grammar. The most important (and most difficult) are declension and conjugation. I won't bother you with these in this lesson, you'd go mad. I just want you to take it into account when learning to converse, because the verbs may sound similar but they don't necessarily have the same meaning.

      Let's start with formal conversations. Now that you know, when to use the formal language (if you don't, check the Lesson 2– Greetings) and you also know how to start a conversation, all you need to learn is to continue it. Read these dialogues aloud:

Slečna Nováková: Dobré odpoledne, pane Vyskočile, jak se dnes máte?
Pan Vyskočil: Výborně. A vy?
Slečna Nováková: Dobře. Na shledanou.
Pan Vyskočil: Přeji vám hezký den. Na shledanou.

Paní Veselá: Dobrý den. Jmenuji se Silvie Veselá a jsem vaše průvodkyně. Měla jste dobrou cestu?
Paní Skřivánková:  Ano, děkuji za optání. Jak se vám daří?
Paní Veselá: Nemohu si stěžovat. Tak, půjdeme?
Paní Skřivánková: Jistě.

Vocabulary

slečna f. ['sleh-chnah] Miss, n.
Nováková ['noh-vah:-coh-vah:] girls' Czech surname
pan (/pane) m. ['pun] Mister, n. (pane is an inflected form of pan)
Jak se (dnes) máte? ['yuck 'seh ('dnes) 'mah:-teh] How are you (today)?
Vyskočil ['vis-kohch-chil] men's Czech surname
výborně ['vih:-bor-nye] great, adv.
a ['ah] and, conj.
vy ['vih] you, pronoun, formal
dobře ['doh-břeh] well, adv.
Přeji (vám) hezký den. ['přeh-yih ('vu:m) 'hez-kih: 'dehn] I wish a nice day (to you [formal]).
paní f. ['pah-nyi:] Misuse, n
Veselá ['veh-seh-lah:] girls' Czech surname (literally translated: happy :)
Jmenuji se... ['ymeh-nooh-yi 'seh] My name is...
jsem... ['ysehm] I am...
vaše ['vah-sheh] your/s, pronoun, formal
průvodkyně f. ['prooh-vod-kih-nye] female guide
Měla jste dobrou cestu? ['mnye-lah 'ysteh 'doh-brow 'tses-to] Did you have a pleasant journey? (when asking a female, formal)
ano ['ah-noh] yes
děkuji za optání ['dyeh-kooh-yi 'zah 'op-tah:-nyi:] thank you for asking
Jak se vám daří? ['yuck 'seh 'vu:m 'dah-řih:] How are you doing?
Nemohu si stěžovat. ['neh-moh-ho 'sih 'stye-suo-vut] I can't complain.
tak ['tuck] so
Půjdeme? ['poo:-ydeh-meh] Shall we go?
jistě ['yis-tye] sure

       Informal conversations are more complicated especially among children. I'll give you some examples of dialogues but, as you know, children have their own language.

Lucie: Čau, jak to jde?
Martin: Ujde to. Co ty?
Lucie: Dobré. Měj se.
Martin: Ty taky.

Vocabulary

Jak to jde? ['yuck 'toh 'ydeh] How's it going? (the same as German "Wie geht's?")

Ujde to. ['ooy-deh 'toh] Not bad.

dobré ['doh-bre:h] good, adj.

Ty taky. ['tih 'tah-kih] You too. (It's because "Měj se" is an equivalent of "Stay cool", which you can answer "you too" ("ty taky") or "stay cool" ("měj se".)

       I know that nobody likes to learn words and phrases, but remember that they're the basis of any language. 

P. S.: Sorry for being late with this lesson. I had to do the stuff for school and visit a doctor. I cannot believe it. Another package of antibiotics, spray and some pills. xP